Prosincové dny přišly a s ním i mráz,který zdobí přírodu kolem nás.Lidé okolo kostela prochází a přemýšlí o Pánu Bohu....kde pak ten klíček od svého zámku má a kde ho schovává...Někteří  z nich chytnou za kliku a vchází do dveří.V kostele z dálky před svatostánkem se pěkně pokloní a potom tiše usedají.Zhaslé světlo je v kostele kolem nás a  všude je tma.Na svatostánku hoří svíčky a světlo z jejich plamenů zdobí Boží krásu.Ta krása kterou vidíme se rozzáří v našich očích a padá i k srdci.Kolem prolétají andělé,kteří jsou veselí a sem tam z nás někoho pohladí.Cítíme tu krásnou něhu,která je v jejich pohlazení a v radostném úsměvu.Potom z lavice vidíme oltář a s ním kříž Ježíše,který nám připomíná,že je nejvyšší Pán.On řídí všechno kolem nás a má velkou radost,že přišly jsme za ním zas v tento předvánoční čas.U něho před křížem je postaven adventní věnec,který je ozdoben čtyřmi svíčky.Mají nádhernou bílou barvou jako bílý sníh s něžným fialovým doplňkem.Jehličí trošku zavoní a fialová stuha je krásná jak něžná duha.Svíčky hoří a jejich plamen dává Ježíšovi na kříži krásné velké světlo a kolem v lavicích jsou také malé svíčky a plamínky doplňují prozářenou Boží krásu. Pan farář přichází a u svatostánku z velkou úctou  k Ježíšovi se pokloní,protože v srdci radost má. Ví,že láska je krásný dar co Ježíš nám dal .Pak otočí se k lidem do lavice a přivítá je Božím křížem. Vtom začíná mše svatá a s ní nás obdarovává Božím slovem,na oltáři proměňuje přinesené dary a potom podává eucharistii v které je velký dar Krista.Na konci mše požehnání dává,aby nás Bůh na cestách chránil a my Boží lásku v srdci ostatním rozdávaly.