Jak začít tento blog...Začnu trochu s úsměvem.

Dala jsem si závazek,že když mě Bůh osloví a ukáže něco krásného napíši to na blog.Tak budu mít přehled  o sobě zda jsem se trochu k Bohu posunula dále.A co mi vlastně tím Bůh chce říct?Tak nevím kolik toho napíši...

Usmíváte se nebo úsměv berete jako samozdřejmost nebo se neusmíváte a zapomínáte na něho?

Tak něco o Úsměvu z knihy Pramen Radosti Daniel Ange

 

Úsměv,paprsek nebeského světla

Žádné zvíře se nesměje,protože úsměv,stejně jako pohled,je oknem do duše.Nic jiného takto nezáří.Osvěcuje tvář,dává třpyt očím a tento jas vyzařuje na ostatní.Některé úsměvy jsou prostě neodolatelné!

Úsměv znamená je hledět na druhého člověka Kristovýma očima:úsměv je světelný paprsek,vycházející z Boží tváře.Úsměv je ochutnávka ráje.Je jako odlesk z jiného světa.Některé úsměvy jsou vítězstvím.Kdo by si nezapamatoval úsměv té oné nemocné,té či oné umírající,jejíž radost byla triumfem odvážného přijetí uprostřed zkoušky.Úsměv znamená zapomenout na sebe pro dobro druhých,být průhledným pro Boha:proto jsou lidé tolik citliví,že se instinktivně smějí,když se sklání nad kolébkou dítěte,což je jeden z nejkrásnějších pohledů,který se lidem na zemi naskytne,pohled,který je přímou linkou z nebe.Úsměv je pozvání k vděčnosti,z níž ostatně vykvétá tak jako květ ze stonku.Umět milovat lidi a smát se na ně i přes slzy znamená osvojit si již zde nebeské ovzduší,kde bude vládnout bratrství beze stínů,v jedinečné radosti,která nikdy nezanikne,která pramení z Boha.

Jak byla malá Terezka fascinovaná úsměvem svého Milovaného!

Pohled mého Boha,jeho úchvatný úsměv,hle,to je mé nebe...!

Dej mi úsměv,Pane,nic než to pro dnešní den.Nebot mé nebe je smát se na Boha,kterého miluji.

 

A ještě jednou se obratme na sestru Emmanuellu:

 

Někdo mi jednou řekl:Každý den daruj svůj úsměv.Je to Tvůj nejúžasnější dar z lásky.Trvá pouze okamžik,ale dokáže změnit srdce.Pane,nauč mě usmívat se jako můj bratr hadrář...Odkud čerpá svou radost?Proč má ten člověk hrabající se v odpadcích tak zářivý pohled?Musím být chudá,Pane,abych se uměla usmívat?Pane,nauč mě usmívat se jako hadrářovo dítě...Směje se a tančí uprostřed odpadků,každému,kdo jde okolo,nabízí svůj krásný dětský úsměv.Proč má to dítě hrabající se v odpadcích tak zářivý pohled?Musím být chudá,Pane,abych se uměla usmívat?Ale jsou hodiny,Pane kdy je mé srdce těžké,zraněné,sevřené...Už se nedokážu usmívat.Co pak mohu dělat,Pane?Co jiného,než naslouchat slovu tvého Syna:Pojte ke mně,všichni,kdo se lopotíte a jste obtíženi,a já vás občerstvím.